Rok války na Ukrajině

Uplynul rok od začátku války na Ukrajině. Co se změnilo? Přečtěte si příběhy našich klientek.

Dnes je to přesně jeden rok od začátku ruské ozbrojené invaze na Ukrajinu. Před rokem touto dobou začali do České republiky přicházet první lidé, kteří se rozhodli hledat tu bezpečí. Od začátku února 2022 udělily české úřady pobytové oprávnění v souvislosti s válkou na Ukrajině okolo 446 tisícům lidí. Více než 50 tisíc dětí navštěvuje školní zařízení a okolo 150 tisíc dospělých zde našlo práci.

Dá se říci, že integrace ukrajinských uprchlíků do české společnosti probíhá úspěšně. K tomu značnou měrou přispívají svou činností a odborností neziskové organizace, včetně Centra pro integraci cizinců. Co se u nás za tento rok v souvislosti s válkou na Ukrajině a příchodem statisíců uprchlíků změnilo?

  • Počet klientů, kterým jsme pomáhali řešit pobytové otázky, situace týkající se práce, školy, bydlení, komunikace s úřady a dalších témat, výrazně stoupl. Odborné sociální poradenství vyhledalo cca 2000 ukrajinských klientů, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2021.
  • Kromě standardních kurzů češtiny jsme otevřeli i 17 kurzů navíc pouze pro ukrajinské uprchlíky, děti i dospělé.
  • Vytvořili jsme učebnici češtiny pro děti Česky raz dva, která byla vytištěna a distribuována v rámci projektu Učebnice pro Ukrajinu do škol a dalších zařízení, kde se ukrajinské děti učí češtinu. Na začátku roku 2023 jsme vydali také pokračování učebnice. Všechny materiály dáváme zdarma k dispozici.
  • Poskytovali jsme metodickou podporu pedagogům, kteří pracují s dětmi-cizinci, a to jak formou workshopů, tak individuálně.
  • Vytvořili jsme Máma ví II na přípravu k porodu, nebo praktické webináře o sociálních dávkách s textovým doprovodem v ukrajinštině.
  • Nabízeli jsme semináře pro rodiče, jobkluby a specializované semináře na praktická témata s tlumočením do ukrajinštiny.
  • Poskytli jsme program komplexní asistence pro vstup na trh práce a zajistili rekvalifikační kurzy pro naše klienty. Ti jsou nyní blíže tomu, aby mohli v České republice vykonávat obor, který vystudovali v zemi původu. Níže v článku si přečtěte příběhy některých z nich.

Ve všech těchto i dalších aktivitách chceme pokračovat. Abychom mohli pomáhat uprchlíkům řešit jejich životní situace, potřebujeme finanční podporu. Líbí se vám, co děláme? Datujte libovolnou částku, moc nám tím pomůžete.

 

 

 

 

Anna PrahaAnna, klientka CIC

„Kvůli hrozným událostem v naší zemi jsem musela odejít a děti odvézt z tohoto pekla na bezpečné místo.  A tímto bezpečným místem pro mě a mé děti byla Česká republika, které jsem velmi vděčná... Největší štěstí je, že moje děti teď nesedí ve sklepě, ale normálně prožívají dětství, chodí do školy a školky, hrají si a smějí se!!!! 

Ale taky bych chtěla žít normální život a být užitečná. Nikdo neví, jak dlouho bude válka na Ukrajině trvat….  a nejsem zvyklá nečinně sedět, moc ráda bych pokračovala v porodnictví, protože si svůj život bez medicíny neumím představit... Pilně se učím český jazyk, udělala jsem si nostrifikaci diplomu a pilně se připravuji na aprobační zkoušky.  Nyní jsem právě dokončila Přípravný kurz na aprobační zkoušky, který vedl IPVZ.  Já sama bych tento kurz nemohla zaplatit, jelikož žiji se svými dětmi s pomocí státu.  Proto jsem velmi vděčná za tuto příležitost, kterou jsem dostala

 Jsem velmi vděčná CIC a jeho zaměstnancům za pomoc, podporu a rady, díky takovým lidem nikdy nejste sami a vždy se máte na koho obrátit o radu a pomoc!!!!  Díky všem, kteří se podílejí na tomto skvělém projektu, který nám dává možnost se učit a rozvíjet a pomáhá lidem jako já kteří ve své profesi opravdu chtějí pracovat.“

Olena, klientka CICUkrajinky pribehy Olena

„V Česku jsem se ocitla kvůli válce na Ukrajině. Byla to pro mě i mou rodinu opravdová zkouška. Nebylo snadné se rozhodnout a utéct z rodného města prakticky bez věcí – pod řevem raket, letadel, výbuchů, pod tíhou morální bolesti.
 
Po nějaké době jsem dospěla k závěru, že se chci naučit jazyk země, která mě přijala jako uprchlici. Nevěděla jsem, jak dlouho tady zůstanu. A bez jazyka není možné komunikovat s lidmi.
 
Na konci srpna loňského roku jsem se dozvěděla o programu Perspektiva od Centra pro integraci cizinců. A od října jsem začala chodit na kurzy češtiny, konverzační kluby, měla jsem možnost účastnit se jobklubu. A to vše zcela zdarma.
Když paní kurátorka zjistila, že mám vysokoškolské pedagogické vzdělání, nabídla mi, abych absolvovala kvalifikační kurz asistentů pedagogů.
Zpočátku jsem pochybovala, jestli to zvládnu, protože výuka probíhala v češtině. Ale pak jsem si uvědomila, že tyto kurzy pro mě nejsou jen odrazovým můstkem k potenciálnímu hledání práce, ale také doplňkovým konverzačním klubem.
 
Nyní lépe rozumím češtině, dostala jsem možnost studovat kvalifikační kurzy asistentů pedagogů na VOŠ Jahodovka a našla jsem si práci ve škole jako asistentka pedagoga. Přestože pracuji na zkrácený úvazek, jsem sociálně chráněná.“
 
(Na přání klientky je u příběhu použita ilustrační fotografie.)

Tamara, klientka CIC

Tamara

„Jsem z Ukrajiny“. Je těžké si představit, co je za tím. Za těmito slovy je válka, bolest, strach, zoufalství, slzy. Patřím k těm ukrajinským matkám, které kvůli strachu o své dítě musely opustit rodný domov a hledat útočiště ve světě. Osud nás s dcerou přivedl do České republiky, přijala nás krásná Praha a nyní žijeme tady, v bezpečí a pohodlí starobylých uliček a krásných parků. Každý den začínáme vděčností České republice za její pohostinnost, za bezpečný život bez poplachů, ostřelování, schovávání se v bunkrech, za možnost vrátit se k našim obvyklým zaměstnáním a činnostem. Ilustrací našeho uzdravení jsou naše děti. Při pohledu na ně chápeme, že všechno není marné. Dcera chodí do školy, učí se český jazyk, komunikuje s vrstevníky. A pro mě jako matku je štěstí, že jsem jí zachovala dětství, jak má být. Moje vděčnost České republice za přístřeší a bezpečí je proto bezmezná.

Ale taky nemůžu stát stranou. Chci vyjádřit svou vděčnost dobrou prací, chci přinášet užitek a být plnohodnotným členem komunity, která mě zaštítila. Proto aktivně studuji, učím se jazyk, přeložila jsem si vysokoškolský diplom a v současné době absolvuji rekvalifikační kurzy účetnictví. Na Ukrajině jsem měla pracovní zkušenosti v oblasti financí a účetnictví, a tak se snažím najít podobné působiště v ČR.

V tomto se mým asistentem a poradcem stalo Centrum pro integraci cizinců (CIC), jehož specialisté mi pomohli vypracovat životopis, naučili mě psát motivační dopisy, uspořádali několik zajímavých seminářů a akcí, které pomáhají postupovat správně při hledání práci a poskytovali konzultace o jakýchkoli otázkách integrace. Centrum mě také podpořilo v mé touze zlepšit si účetní kvalifikaci a pomohlo mi zaplatit vzdělávací kurz. Neměla jsem finanční možnosti hradit si další vzdělání sama a tento kurz zvýší mé šance na nalezení lepší práce. Jsem upřímně vděčný za tuto podporu v tak těžké fázi mého života.

S bezmeznou vděčností a vírou v nádhernou budoucnost – Tamara.

(Na přání klientky je u příběhu použita ilustrační fotografie.)