Kdo jsou dobrovolníci CIC?

PŘÍBĚHY DOBROVOLNÍKŮ

Helena, dobrovolnice CIC a organizátorka Dámského klubu

Helena pracovala příležitostně jako dobrovolník po mnoho let, plně se však dobrovolnictví začala věnovat až poté, co ukončila svou práci v korporátu. Rozhodla se své nabyté zkušenosti z dlouholeté práce uplatnit v dobrovolné práci, a pomáhat lidem.

V CIC vede Helena Dámsky klub a poskytuje kariérní poradenství. Helena pracovala jako personalista a vzdělání a znalost jazyků chápe jako velmi důležitou věc. Proto pomáhá v Dámském klubu účastníkům s češtinou a také s poznáním naší kultury. Dobrovolnictvím získává spoustu zajímavých zkušeností, poznává mnoho různých lidí se zajímavými příběhy, které by neslyšela, kdyby se takové práci nevěnovala. Helena říká "Dobrovolnictví, to není jednostranná záležitost. Není to tak, že jsem jen já dobrovolníkem pro druhé, ale v podstatě všichni na našem Dámském klubu jsou zároveň dobrovolníkem pro mě".

Co je na dobrovolnictví v CIC výjimečného? "Co se mi na CICu strašně libí je, že když mluvím s cizinci, většinou se o České republice vyjadřují moc hezky. Mluví o nás Češích pěkně, říkají, jak je tady hezky, jak jsou tady hodní a slušní lidé, jak se tu cítí bezpečně se svými rodinami a jak jim většinou Češi pomáhají. A to mně vlastně na té práci opravdu hodně těší, protože bohužel my sami si o sobě často myslíme, že je tady hodně věcí špatně, nic neděláme dobře, všichni jsou lepší než my. A tak je skvělé slyšet, že to tak není,"  říká Helena.

Martin, dobrovolník CIC a doučovatel děti ze základních škol

Martin pochází z Trutnova, v Praze vystudoval VŠE a pracuje v oblasti účetnictví a controllingu pro nadnárodní společnost. Bydlí už 16 let v Praze. Jeho koníček jsou sport, kultura a ochotnické divadlo. Začal působit v CIC jako dobrovolník v době těsně před koronavirem a velká část jeho dobrovolnické práce proběhla formou online doučování, pořádal také dva výlety, včetně jednoho na kole.

Co je pro Martina dobrovolnictví? Martin mluví o potřebě pomáhat, pramenící z naplněného života, a přání se podělit radostí a přinést užitek. Co si nejradši z dobrovolnické práce odnáší je pocit naplnění a když pozoruje, že lidé jeho pomoc opravdu ocení. Martin říká: „Líbí se mi myšlenka pomáhat lidem, že někdo to ocení a že je člověk užitečný, zároveň jsem poznal zajímavé inspirativní lidi“.

Co je na dobrovolnictví v CIC výjimečného? „Líbí se mi, jak nás koordinátoři dobrovolnického programu vedou, rád s nimi spolupracuji. Prostě jenom ty pozitivní stránky, že mě to naplňuje, baví, a i sám se dál rozvíjím“.

Vít, dobrovolník CIC a mentor

Vítek je student septimy mělnického gymnázia, v Mělníku také bydlí. Rád hraje na housle, na violu a tráví čas v přírodě. V Centru pro integraci cizinců se jako dobrovolník věnuje mentoringu. Lise, studentce střední školy původem z Ukrajiny, pomáhá s češtinou, zeměpisem a dějepisem.

Co pro Vítka znamená dobrovolnictví? Podle Vítka je mentoringový program přínosný pro něj i pro jeho klienty. On sám se učí vcítit se do pozice člověka, který žije v cizí zemi obklopený cizím jazykem. Vzájemně sdílí svoji kulturu, svoje názory… Díky dobrovolnictví si tak Vítek neustále rozšiřuje své povědomí o životě v jiných zemích a získává nové úhly pohledu. Co je ale hlavní, postupem času se z formálního vztahu mentor – klient stává přátelství.

Co je na dobrovolnictví v CIC výjimečného? „CIC nám při dobrovolnictví dává úžasnou volnost. Podle potřeby se při mentoringu věnujeme činnostem, o něž máme Lisa i já zájem: Občas chodíme na procházku poznávat naše město, často se věnujeme češtině, ať už řešíme gramatiku či třeba porovnáváme pohádky a pověsti, které jsou u nás nebo na Ukrajině, bavíme se o typických přirovnáních a přemýšlíme, co mají společného... Baví nás také povídat si o historii a hledat společné názory a zkušenosti. Na druhou stranu, pokud potřebuji s něčím pomoci nebo třeba hledám inspiraci pro zajímavé aktivity, můžu se vždy obrátit na centrum CIC, kde jsem se můžu poradit s ostatními dobrovolníky a mentory nebo s nimi sdílet své zkušenosti. CIC tedy zároveň buduje komunitu dobrovolníků.”

Kamila, dobrovolnice CIC a mentorka 

Kamila je původem z Českých Budějovic, v Praze bydlí od roku 2013. Je lektorka španělštiny a vychovatelka v dětské skupině.  Kamila ráda hraje na kytaru, zpívá, fotí, cvičí jógu a jezdí na výlety do přírody. Nenechá si ujít žádný pěší výlet organizovaný jiným dobrovolníkem CIC. 

Co v CIC dělá Kamila? V CIC působí jako mentorka pro děti a mládeže; učí je česky; své klienty provází po Praze, konverzuje s nimi v češtině a seznamuje je s českými zvyky a tradicemi. O Vánocích se třeba setkala se svou malou klientkou Preslava původem z Bulharska a její maminkou a společně pekly české cukroví podle tradičních receptů. 

Co pro Kamilu znamená dobrovolnictví? Dobrovolnictví Kamila chápe jako činnost, která ji učí novým dovednostem – empatii, pokoře, umění nesoudit lidi. Za cenné považuje, že se skrze vyprávění svých klientů (cizinců) dozví, s čím se sami v cizí zemi (ČR) potýkají a s čím si musí poradit. Kamila se jim snaží pomáhat a překonat přechod do života v novém prostředí co nejlépe. Setkávání s mladou slečnou z Venezuely a holčičkou z Bulharska ji naučilo nesoudit druhé podle jejich chování, které může být ovlivněno kulturními rozdíly danými výchovou, prostředím nebo vzděláním. Díky dobrovolnictví v CIC má Kamila možnost nahlížet do cizích kultur a obohacovat svého evropského ducha o cizokrajné názory a myšlení.

Co je na dobrovolnictví v CIC výjimečného? Za největší přínos práce s cizinci v CIC Kamila považuje vzájemné kulturní obohacování: „Můžu se například dozvědět něco o tom, jak se žije ve Venezuele nebo v Bulharsku. Já jsem třeba v Bulharsku byla dvakrát, takže se s klientkou můžeme bavit o tom, co známe obě dvě, sdílet názory a naladit se na stejnou vlnu, a tohle mě ohromně baví“.